HISTORIE A SOUČASNOST VODOVODŮ OKRESU CHRUDIM
OBSAH:
1. Historie vývoje veřejných vodovodů
2. Popis jednotlivých spotřebišť
3. Současný stav v zásobení pitnou vodou
3.1. Střední a severní část okresu
3.2. Jižní část okresu
3.3. Východní část okresu
3.4. Západní část okresu
1. Historie vývoje veřejných vodovodů
Okres Chrudim má značné zásoby kvalitní podzemní vody využívané k pitným účelům. Hlavními zdroji jsou křídové geologické partie v okolí Nových Hradů, Luže, Skutče, Podlažic, Markovic a Heřmanova Městce. Současně je pro pitné účely využívána voda z povrchových zdrojů z řeky Chrudimky a sice přímým odběrem s následující úpravou na ÚV Hamry, ÚV Seč a ÚV Monaco (vodní nádrž Křižanovice).
Bilančně jsou stávající zdroje vody v okr. Chrudim ve značném přebytku vůči potřebám okresu a umožňují zásobení pitnou vodou pro sousední okresy Pardubice, příp. Hradec Králové, Havlíčkův Brod i Svitavy.
Již v minulých stoletích byly ve funkci vodovody pro zámecká panství.
Např. v Chrasti pro zásobení zámku s využitím biskupské věže jako vodojemu z r.1662,
do kterého byla čerpána voda z Žejbra (resp. jeho náhonu) s využitím žentouru, nebo
ve Slatiňanech gravitační vodovod z dřevěných trubek pro zámeckého hraběte Auersperga
(tzv. Ferdinandův vodovod z r.1887). Obyvatelstvo okresu využívalo vodu zásadně z
mělkého vodního horizontu a sice z bezpočtu kvalitních studní a pramenů.
Koncem 19. století dochází k budování prvních vodovodů pro potřeby obyvatelstva a sice z prostředků jednotlivých měst. Prvními vodovody byly chrastecký městský vodovod z r. 1883 a chrudimský městský vodovod z r.1885. Postupně jsou budovány vodovody i v menších obcích a městech, a sice v Popovci r. 1931, Mravíně r. 1933, Skutči r. 1935, Proseči r. 1938, Hlinsku r. 1938 a z těchto let je i vodovod Dol. Babákov a Raná.
Zásadní obrat v rozvoji veřejných vodovodů nastal po 2. světové válce (především pak počínaje šedesátými léty), kdy bylo přikročeno k budování vodních zdrojů a skupinových vodovodů, které slouží do dnešních let.
Tak byly postupně vybudovány skupinové vodovody:
V r. 1964 podskupina Heřm. Městec s vrtem V-2 o původní vydatnosti 21 l/s a kapacitou čerp. stanice 40 l/s.
V r. 1966 podskupina Seč s úpravnou vody výkonem 20-30 l/s.
V r. 1981 byly obě podskupiny Heřm. Městec a Seč propojeny a současně posíleny o další vrt pod Heřm. Městcem HM-2 tak, že z prameniště Heřm. Městec je možno do rozhodujícího vodojemu Konopáč trvale čerpat 50 l/s.
V r. 1968 byla uvedena do provozu I. etapa skupinového vodovodu Chrudim s hlavní čerpací stanicí Podlažice o výkonu 200 l/s a s tehdy vyhodnocenou průměrnou vydatností prameniště Podlažice na 160 l/s. Součástí I. etapy byl výtlačný řad do VDJ Slatiňany a přívodní řad přes Chrudim do VDJ Mikulovice (- VAK Pardubice).
Počátkem roku 1970 byl uveden do provozu skupinový vodovod Hlinsko a okolí s úpravnou vody Hamry (max. kapacita 140 l/s nebyla pro zhoršení kvality vody a neprůchodnost galeriových čiřičů dosažena, resp. bylo dosaženo výkonu 80 - 105 l/s). V závěru r. 1970 pak byla uvedena do provozu větev do okresu Havlíčkův Brod.
V r. 1970 byl posílen vodovod Skuteč o zdroj u Svaté Anny a vodovod rozšířen do Hroubovic a Předhradí. V r. 1975 byl rekonstruován hlavní výtlačný řad, návazně pak postaven nový VDJ 1000 m3. V r. 1983 napojen další vrt SK-4.
V r. 1981 byla uvedena do provozu II. etapa (1. část) skup. vodovodu
Chrudim. V r. 1986 pak 2. část. II. etapa zahrnovala úpravnu vody Slatiňany - Monaco
o celkové kapacitě 350 l/s s odběrem říční vody z vyrovnávací nádrže Práčov
(vyžíváno cca 10 - 20 dní v roce - po dobu revize přivaděče) nebo samospádem z
elektrárenského přivaděče spojujícího vodní nádrže Křižanovice a Práčov.
V r. 1986 bylo dokončeno přebudování vodovodu Luže uvedením do provozu nové ÚV o kapacitě 20 l/s.
V r. 1989 byl uveden do provozu skup. vodovod Nové Hrady - Proseč s kapacitou původních studní 15 l/s., v r. 1992 zřízen a připojen vrt NH-3 o vydatnosti 40 l/s.
S rozšiřováním vodovodů vznikala potřeba odborného správce, který by provozoval a udržoval systém veřejných vodovodů. Proto byla v 50. letech minulého století zřízena organizace ZVAK Pardubice (Zásobování vodou a kanalizace), která se transformovala v roce 1960 na OVHS Chrudim (Okresní vodohospodářská správa), v roce 1967 vzniká OVAK (Okresní vodovody a kanalizace). V roce 1976 dochází k centralizaci na Krajský podnik VčVAK Hradec Králové.
K nynější podobě vedla cesta přes osamostatnění Vodovodů a kanalizací do působnosti okresu v roce 1991 ještě jako státního podniku a v roce 1993 se tento transformuje do akciové společnosti Vodovody a kanalizace Chrudim.
2. Popis jednotlivých spotřebišť
Chrudim
Nejstarším vodovodem v Chrudimi byl užitkový vodovod
s vodárnou na mlýnském náhonu č.p. 111, odkud se již v 15. stol. tlačila říční voda
do kašen na náměstí a nad ním. Až v roce 1885 byl proveden skutečný vodovod, kdy na
podkladě výměru Okresního hejtmanství v roce 1884 byla v Kočí zřízena první studna,
čerpací stanice, zemní vodojem v Chrudimi u Václava, výtlačné potrubí a rozvodná síť
pro celé město. V roce 1910-1914 byly v Kočí provedeny další studny a byl postaven
věžový vodojem u Václava (viz obr.). Vzhledem k nárůstu spotřeby pitné vody byla v roce 1935
zřízena nová artéská studna ve Svatokřížské (dnes Škroupově) ulici včetně nové vodárny
s odželezovacím filtrem. V roce 1952-53 jsou zřízeny další 2 artéské vrty
"Na Jezbrůně" a "U pivovaru". Tyto zdroje měly nedokonalou hygienickou ochranu či
závady, byly proto postupně zrušeny a nahrazeny současnými zdroji pro město Chrudim.
S rozvojem průmyslu, následným nárůstem obyvatelstva a zejména bytů vyšší kategorie
bylo nutné hledat další zdroje pitné vody. V roce 1961 došlo k připojení vrtů v
Markovicích na síť veřejného vodovodu v Chrudimi. V roce 1968 začala do Chrudimě
proudit voda z prameniště Podlažice. Dokončení skupinového vodovodu Chrudim - Pardubice
bylo završeno zprovozněním první poloviny ÚV Slatiňany (Monaco) v dubnu 1981 a v
lednu 1987 pak její druhé poloviny. Ze skupinového vodovodu je v současné době voda
rozváděna hvězdicovitě kolem Chrudimi do lokalit jako Kočí - Tuněchody - Hrochův
Týnec, Bylany - Třibřichy, Rabštejnská Lhota - Smrkový Týnec, Trpišov - Licibořice
- Křižanovice a Trpišov - Lukavice - Bítovany - Žumberk.
Chrast
Počátky vodovodu se datují do roku 1883, kdy byl
vyvrtán první artéský vrt a postupně i akumulační nádrž, dvoukomorový zemní vodojem
a rozvodná síť. V roce 1908 byl vyvrtán vrt nový, poněvadž vydatnost původního při
stálém čerpání klesala. V letech 1929-1930 je postaven nový vodovod včetně nové
vodárny a ještě dnes sloužícího věžového vodojemu. V padesátých letech byly podél
toku Žejbra vyhodnoceny k využití rozsáhlé zdroje kvalitní podzemní pitné vody.
Postupně zde bylo zřízeno 11 vrtů, z šesti vrtů vodárensky využívaných je voda
přečerpávána do akumulace hlavní čerpací stanice Podlažice. Odtud je podzemní
voda převáděna do skupinového vodovodu Chrudim-Pardubice a po dobudování ÚV Monaco
mísena s upravenou vodou povrchovou.
Hlinsko
Původními zdroji vody pro Hlinsko byly zářezy Čertovina (z r. 1938), resp. zářez východní, zakončený čerpací stanicí a výtlačným řadem do VDJ Čertovina. V dalších letech bylo prameniště posíleno o západní zářez. Do doby zprovoznění ÚV Hamry roku 1970 byl v provozu provizorní zdroj Mokrá Leč. Nedostatek pitné vody ve městě Hlinsko a zejména vzrůstající potřeba vody pro průmysl byla definitivně vyřešena výstavbou ÚV Hamry (zprovozněna v r. l970), která bilančně vykrývá potřebu Hlinecka, kde probíhá soustavné rozšiřování skupinového vodovodu, který v současnosti pokrývá oblast ohraničenou obcemi Studnice, Možděnice, Trhová Kamenice, Nasavrky, Miřetice, Vrbatův Kostelec, Žďárec u Skutče a Krouna. V r. 1973 bylo provedeno posílení vodovodu Havlíčkův Brod ze zdroje ÚV Hamry na pokrytí bilančního deficitu Havlíčkobrodska. Z důvodu postupného snižování spotřeby vody byla dodávka vody na Havlíčkobrodsko v r. 2000 zastavena.
Heřmanův Městec
Nedostatek pitné vody v západní části okresu byl řešen výstavbou ÚV Seč (zprovozněna v roce 1966) a následným propojením s veřejným vodovodem Heřmanův Městec využívajícím naopak kvalitní vodu podzemní z místních zdrojů. To umožnilo vodofikaci velkých obcí - mimo jiné Prachovic, Třemošnice a Ronova a byly vytvořeny podmínky pro vodofikaci celé západní části okresu. V rámci realizace akce Vodárenská soustava východní Čechy byly vybudovány vodovodní řady zásobující obce Načešice, Vyžice, Licomělice, Hošťalovice a Podhořany.
Luže - Skuteč
Starý vodovod v Luži souvisí s výstavbou Hamzovy dětské léčebny počátkem 20. století a následným postupným zřízením studny, čerpací stanice a starého vodojemu Košumberk. Původní vodovod města Skutče byl dokončen v letech 1933-34. Jeho součástí byla spouštěná studna s 30 m vrtem, čerpací stanice s odželezovacím filtrem a železobetonový vodojem na Humperkách. Městská rozvodná síť se postupně rozšiřovala o další řady. S vybudováním nových zdrojů vody SK-3, SK-4 ve Skutči a KO-2 v Luži včetně dokončení ÚV Luže - Košumberk v r. 1986 byl dán základ pro vybudování skupinových vodovodů Skuteč a Luže a jejich následnému propojení, které vybudováním ČS Bělá umožňuje oboustranné zásobování pitnou vodou. Vybudováním vodovodu ve Žďárci u Skutče koncem 90. let byl skupinový vodovod Skuteč propojen se skupinovým vodovodem Hlinsko. Na základě snahy Města Skutče o vystoupení z řad akcionářů společnosti VAK Chrudim byl v r. 2000 ze skupinového vodovodu Skuteč vyčleněn celek zásobující město Skuteč a jeho městské části a tento byl předán do správy a majetku Města Skutče. Úseky skupinového vodovodu zásobující obce Předhradí a Hroubovice zůstaly ve správě a majetku společnosti VAK Chrudim. Obec Hroubovice je v současnosti zásobována ze zdrojů skupinového vodovodu Luže.
Nové Hrady - Proseč
Nejmladším skupinovým vodovodem je skupinový vodovod Nové Hrady - Proseč, jehož páteř tvoří prameniště Nové Hrady s čerpací stanicí s výtlačným řadem do Proseče. V současné době dochází k rozšiřování tohoto skupinového vodovodu ve směrech na Miřetín a Leštinu.